Memoriál Jana Eskymo Welzla

Jan Eskymo Welzl

MEMORIÁL JANA ESKYMO VELZLA
Konání sádrovcový důl „ Stříbrné jezero“ Opava – Kateřinky. 24.12.2020 od 10°°

Věrni odkazu bodrého rodáka ze Zábřehu na Moravě, vnoříme ruku do ledových vod jezera a 10 sekund této otužilecké pózy, věnujeme vzpomínkám na severská dobrodružství Eskymo Velzla.
V 10°° pak spatříme živý obraz „Eskymo Velzl lovící v Severském oceánu tuleně“ v podání otužilce Bužmy a jeho přátel otužileckého spolku „Ať je zima, nebo mráz, do vody to táhne nás“. Během tohoto vodního dovádění, my zbylí na břehu započneme neformální soutěž „Kouření dýmky v severském větru“. Účastníci si sebou přinesou vlastní dýmku ( v koronavirové době se nedoporučuje ocucávat cizí náústek), dusátko a zápalky. Z klubových zásob jim pak bude rozdán tabák zimní edice Winter Time 2018 od Kohlhase a Kopp.
Počet použitých zápalek není limitován a vzhledem k drsným podmínkám je doporučen kryt ohně v hlavičce dýmky.
Před, jakož i během soutěže a po ní – pití povoleno. Obzvláště je doporučena termoska s horkým čajem,
žádně pajcnutým ( křtěným) rumem či jinou alkoholem obohacenou směsi. Placatice pro volné popíjení jako zákusek je rovněž doporučena.
Nezapomeňte na teplé oblečení, neb při pohledu na koupajícího se Eskymo Velzla, může slabším povahám naskakovat husí kůže. Nezapomínejme ani na ta nádherná stvoření, jimiž jsou labutě, majestátně plující po hladině – takže hole sebou. Soutěžící mohou během soutěže stát, sedět a v některých případech si i podupávat nohou do rytmu.

Přes nepřízeň Coronaviru a se všemi opatřeními okolo, nám alespoň počasí přálo. Bylo příjemných 6°C, pravda deštivo, takže nám to trochu zkomplikovalo rosný bod, ale barometrický tlak zůstal v normálu. Absence sněhu trochu pokazila vánoční atmosféru i onen efekt, kdy se otužilci noří do vod plných ledové tříště a závěje sněhu na břehu dokreslující zimní čas.
Živý obraz „ noření do ledových vod“, letos nebyl organizovaný a tak jsme mohli jednotlivé otužilce sledovat v časech od půl desáté ranní až do pravého poledne, kdy ve vodě skotačily větší skupinky plavců. Museli se při tom dělit o hladinu s vodním ptactvem ( kačeny, labutě a spol.), které si naivně myslelo, že
nastal čas krmení.

Náš plavec Bužma se rozvážným krokem pomalu nořil do chladných vod Stříbrného jezera.
Suchozemské družstvo spokojeně pobafávalo na břehu. Po docela dlouhé době, zanechal Bužma cachtání a opouštěje vodní živel, dostávalo jeho tělo odstínů, jinak běžně dosažitelných po druhém dni slunění u Jadranu. Jak se na otužilého plavce sluší, zapózoval ještě se členy klubu pro přítomné fotografy, rozvážně se převlékl do suchého oblečení a po krátkém přijímání ovací, se odebral ke svému automobilu, aby se za krátkou chvíli opět vrátil mezi nás. Pravda jenom pro obuv, kterou zapomněl na břehu, ale byla to taková krásná tečka za tím naším „ živým obrazem“.

Neformální soutěž Mamoriálu Jana Eskymo Velzla „ kouření proti větru“, byla vzhledem k okolnostem rozšířena o disciplínu „ kouření v dešti“. Avšak soutěžícím, kteří se toho dne na březích Stříbrného jezera sešli v podání ( Tony Světlík, Radovan Kremer, Jiří Jurčík a pan a paní Vašákovi i s vnoučaty)to ani v nejmenším nevadilo.
Věrni doporučení na pozvánce, donesl si každý soutěžící placatici s rozličnými druhy zahřívací tekutiny, vyrobené ze švestek, jablek a skotského ječmene, protože dbalí vládního nařízení zákazu pití alkoholu na veřejnosti, jsme dali najevo, „ že je to tak správné a tak to má být“.
Ačkoli byla pozvánka rozeslána pouze členům našeho dýmkového klubu a pro vzbuzení závisti nejbližším spřáteleným klubům, nakonec se počty soutěžících ve vodě blížily padesátce a povzbuzujících na břehu bylo ke čtyřem stovkám osob.
Nakonec nultý ročník Memoriálu Jana Eskymo Velzla, měl nad očekávání tak hojnou účast, že jej bude velice těžké v příštích ročnících překonat.

Závěrem bych rád poděkoval všem plavcům, na které byla radost se ze břehu dívat i všem soutěžícím, kteří si připíjeli na všechny možné svátky až do úplného vyčerpání zásob.
Pochvala patří i Luďku Valíkovi, našemu orientačnímu běžci, který hájil klubové barvy v tradičním běžeckém a orientačním závodu „ Orientační běh ve vánici“, který se letos běžel bohu žel, za deště.

* Radovan *

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *